Vidění po operaci šedého zákalu se vám sice zlepšilo, ale objevují se nové zrakové a světelné vjemy, které vás znepokojují?

Podstoupili jste operaci šedého zákalu (katarakty) a najednou začínáte při vidění vnímat nové zrakové fenomény, které vás ruší? Je důvod k obavám?

Obvykle se není čeho obávat. Je zcela běžné pociťovat v prvních týdnech až měsících po operaci určité zrakové vjemy, kterým odborně říkáme dysfotopsie.

Obsah článku:

  • Jak často se dysfotopsie (vedlejší zrakové vjemy) vyskytují
  • Jaké jsou nejčastější příznaky dysfotopsie
  • Jsou dysfotopsie trvalé anebo mohou zmizet
  • Co je hlavní příčinou vedlejších zrakových fenoménů
  • Jaká jsou řešení dysfotopsie po operaci katarakty

Důležitá zpráva hned na úvod: ve valné většině případů jde o přechodný jev, který se postupně vytratí a nejedná se o žádnou komplikaci. Jen zcela výjimečně je potřeba řešit přetrvávající potíže dalším zákrokem.

Jak často se dysfotopsie po operaci šedého zákalu vyskytují?

Podle studií až 67 % lidí vnímá určité zrakové fenomény bezprostředně po operaci šedého zákalu. To je poměrně vysoké číslo, které vysvětluje, proč se s tímto tématem po operaci setkává většina pacientů a může je znepokojovat. Naštěstí u naprosté většiny z nich příznaky spontánně vymizí. Rok po operaci je popisuje jen 2.2 % pacientů.

Jaké jsou nejčastější příznaky dysfotopsie?

Pacienti po operaci katarakty obvykle popisují následující nežádoucí zrakové vjemy, kterým souhrnně říkáme dysfotopsie:

  • Prstence, haló nebo oblouky kolem zdrojů světla
  • Oslnění při ostrém světle přicházejícím z boku
  • Záblesky nebo odlesky světla
  • Zvýšenou citlivost na světlo (světloplachost)
  • Srpkovitý stín v periferii vidění

Často se tyto příznaky projevují hlavně za šera či tmy, kdy se zornice přirozeně rozšíří a propustí do oka více světla. Právě při horších světelných podmínkách si jich lidé nejvíce všímají a mohou je vnímat rušivě.

Co je hlavní příčinou vedlejších zrakových vjemů?

Dysfotopsie po operaci šedého zákalu souvisí hlavně s fyzikálně optickými vlastnostmi umělé nitrooční čočky. Ta se svým složením liší od původní lidské čočky. Má například trochu odlišný index lomu materiálu, což ovlivňuje způsob, jakým se na ní láme světlo.

Umělá čočka má také na rozdíl od lidské čočky ostrý okraj optické části, na kterém se mohou odrážet paprsky světla přicházejícího z boku. Když se zornice za šera rozšíří, dopadá více těchto bočních paprsků na okraj čočky. To opět přispívá ke vzniku některých rušivých optických jevů.

Svou roli hrají i anatomické poměry a dispozice vašeho oka, které dříve kompenzovala přirozená nitrooční čočka.

Zdrojem specifických vedlejších fenoménů mohou být i některé druhy více ohniskových (multifokálních) čoček, díky kterým můžete být po operaci zcela bez brýlí. Výskyt negativních zrakových vjemů velmi záleží na jejich konstrukci. Nejmodernější druhy tzv. EDoF čoček mají srovnatelnou kvalitu obrazu a míru dysfotopsií jako kvalitní jednoohniskové (monofokální) čočky. Srovnání jednotlivých typů nitroočních čoček jsme věnovali příspěvek – Jak fungují multifokální nitrooční čočky a jaké mají (ne)výhody.

Jaká jsou řešení vedlejších zrakových vjemů?

Naprostá většina zmiňovaných příznaků se postupně sama upraví, jak si mozek na vidění přes novou čočku zvyká. Může to trvat u každého různě dlouho, obvykle v řádech týdnů až měsíců. Pokud váš mozek vyhodnotí, že mu nějaké vjemy nedávají smysl a neposkytují užitečnou informaci, po nějaké době je začne přirozeně filtrovat a ignorovat. Podobným procesem adaptace si projde většina lidí po operaci šedého zákalu.

Rok po operaci tak popisuje potíže jen zhruba 2.2 % pacientů. A pouze 0.07%, tedy 7 lidí z 10 000, vyžaduje kvůli přetrvávajícím dysfotopsiím další operační zákrok.

Mohou pomoci brýle?

Pokud po operaci máte nějakou nekorigovanou dioptrickou vadu, mohou slabé brýle při určitých činnostech pomoci nežádoucí příznaky dále zmírnit. Na občasné noční řízení se vám mohou hodit speciální brýle, které zlepšují kvalitu vidění za šera a za tmy.

Zaměřte se na to, co jste operací šedého zákalu získali

Můžete být v klidu, dysfotopsie nejsou známkou žádné komplikace či chyby při operaci. Důležitá je hlavně trpělivost a pozitivní postoj. Zaměřte se na to hlavní – na radost ze zlepšení kvality zraku.

Nenechte se občasným oslněním nebo haló kolem světel připravit o potěšení z dobrého vidění nebo nově získané nezávislosti na brýlích.

Pokud máte multifokální nitrooční čočku, může trvat déle, než si mozek na nové vidění zvykne a negativní světelné fenomény potlačí. I když se tak děje ve vzácných případech, téměř vždy existuje možnost problém následně operačně řešit výměnou čočky za jiný typ.

Užívejte si ostré a jasné vidění a malé naschvály oka po operaci velkoryse přehlížejte. Brzy si na ně zvyknete a nebudete o nich už vědět.

Reference:
Dysphotopsias or Unwanted Visual Phenomena after Cataract Surgery Ambroz Pusnik et al., MDPI Journal Life 2023, 13, 53. doi.org/10.3390/life13010053
Harilaos G, et al. Quantification And Analysis Of Negative Dysphotopsia And Associated Phenomena In A Physical Model Of The Eye. Invest. Ophthalmol. Vis. Sci. 2022;63(7):1798 – F0414.

Zdroj obrázků: Shutterstock, Canva

Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu majitele autorských práv zakázáno.

Sdílejte článek:

Facebook
LinkedIn

Sdílejte článek:

Mgr. Regina Chlumská

Zakladatelka a odborná ředitelka MY EYE. Expert na precizní optometrii a vzdělávání v oboru refrakční a kataraktové chirurgie s více než 20 ti lety klinické i akademické praxe. Za tu dobu získala hluboký vhled do rozhodovacího procesu a otázek lidí, kteří řeší problémy se zrakem. Jako univerzitní pedagog si osvojila jedinečnou schopnost předávat často složité informace tak, aby byly srozumitelné všem, ale současně založené na vědecké průkaznosti a přesnosti. My Eye institut a jeho unikátní knihovna, jejíž je autorkou, jsou výsledkem této zkušenosti.

DALŠÍ ČLÁNKY

Návrat k běžnému fungování je u výměny nitrooční čočky překvapivě rychlý a omezení, která vás čekají, se s každodenní soběstačností míjejí víc, než byste čekali….
Kdy se můžete po laserové korekci zraku vrátit k běžnému životu? Kdy bude vidění natolik spolehlivé, že Vás nebude omezovat a dokonce na něj přestanete myslet?…
Proč 25 % začátečníků s kontaktními čočkami skončí do 1 roku a polovina z nich během prvních 2 měsíců?…
Trifokální i EDoF nitrooční čočky jsou si v mnohém podobné. Přesto není jedno, kterou zvolíte, protože se významně liší v několika ohledech….
Korekce laserem po čtyřicítce i multifokální brýle mají při korekci presbyopie své nezastupitelné místo. A obě metody nabízejí své výhody i nevýhody….
Nejlepší doba pro laserovou operaci nebo výměnu nitrooční čočky není rozhodně dána ročním obdobím. Dobré načasování závisí na jiných faktorech a je velice individuální….
Jak souvisí zhoršené vidění s rozvojem stařecké demence? Výzkumy z posledních let ukazují, že tyto dvě zdánlivě nesouvisející nemoci spolu mohou poměrně úzce souviset….
Proč někdo s 6 dioptriemi na laser může a jiný se 4 ne? Co rozhoduje o tom, jestli je vaše rohovka tenká nebo není a kolik dioptrií vám může laser odstranit?…
Proč někomu odmítli udělat laserovou korekci, když měl “jen” pět dioptrií a někomu jinému ji klidně udělali při deseti dioptriích?…

PŘIHLASTE SE K ODBĚRU NOVINEK