
ZHORŠENÉ VIDĚNÍ NA DÁLKU I BLÍZKO
Velice často se stává, že lidé, kteří se pyšnili celý život ostřížím zrakem, začnou o pár let dříve než jejich vrstevníci potřebovat brýle na čtení, třeba už ve 40 letech, a viděním se jim horší rychleji. Brzy nezůstanou jen u brýlí na čtení, ale nechávají si je i na počítač a začnou zjišťovat, že nevidí dobře už ani v autě. Což může pochopitelně u někoho vyvolat i úzkost, jestli se to někdy zastaví a jak moc se to ještě může zhoršit.
Na vině je částečně věk a s ním spojená ztráta oční čočky akomodovat, tedy zaostřovat na blízké předměty. Ale současně s tím celoživotně skrytá nižší dalekozrakost (vada na dálku), obvykle do +1,75 dioptrie, kterou oko právě schopností akomodace dokázalo korigovat. A to už teď nezvládá.
Největší potíže mají s viděním na blízko, kdy jsou nároky na akomodaci největší, a proto jsou na brýlích na čtení více závislí a potřebují daleko silnější, než vrstevníci, kteří mají pouze vetchozrakost (presbyopii).
Řešíte oční vadu po 40. roce anebo jste před operací šedého zákalu?
Vše začíná tím, že si musíte udělat jasno, jaké máte nároky na vidění
s ohledem na Váš životní styl.
Pokud byste byli pouze vetchozrací, byla by přibližná síla Vašich brýlí na čtení v závislosti na věku následující:
Na počítač zhruba o 1 dioptrii slabší.
Jsou-li Vaše brýle silnější, pak je součástí Vaší vady dalekozrakost.
Pokud se u Vás vyskytují bolesti hlavy, očí, zvýšená a rychlá únava očí, svědčí to pro nepřiměřenou zátěž akomodace a úlevu přinese jen korekce vady. Zrakový trénink má smysl u dětí a některých mladých dospělých.
Optimální řešení se vždy odvíjí od Vašeho životního stylu, potřebě nezávislosti na brýlích a nárokům na kvalitu vidění.
Pokud přemýšlíte, že by operace bylo možná řešení pro Vás, než se vydáte na kliniku, mohlo by Vás zajímat: