“Laserová operace je možná jen do 45 let a k odstranění presbyopie není vhodná.” To se dozvíte na stránkách většiny klinik, které se zabývají odstraňováním brýlí a dioptrií.
Jak je ale možné, že se docela běžně můžete setkat s příběhy lidí, kteří podstoupili laserový zákrok po 50. roce a jsou velmi spokojení? A že když se podíváte více za hranice (zejména západním směrem, ale nejen…), tak se můžete dozvědět i něco docela jiného?
Obsah článku:
- Proč se říká, že po 40. roce není laserové operace vhodná?
- Je pravda, že laser neumí presbyopii vyřešit?
- Je lepší “preventivně” vyměnit nitrooční čočku, aby se předešlo šedému zákalu?
- Jaké jsou komplikace očních operací – laserové vs. nitrooční?
- Jaké existují metody laserové korekce presbyopie?
O tom, že vetchozrakost (odborně presbyopie) čeká na každého, bez ohledu na to, jak viděl celý život na dálku, jsme psali v článku „Víte, co Váš čeká po 45. roce? A proč někdo nepotřebuje celý život brýle.“
Rychlost nástupu presbyopie a míra potíží se však u každého liší, a kromě celkové pružnosti tkání Vašeho oka hraje zásadní roli to, jestli a jakou vadu máte na dálku. Dalekozrací při stárnutí oka a ztrátě akomodace tahají za kratší konec provazu. Potíže mají výrazně dříve, větší a nemohou využívat toho „kouzla“ krátkozrakosti, že si sundají brýle a i když sice nevidí nic na dálku, tak si alespoň něco přečtou.
MÁME DOSUD NEJVÍC MOŽNOSTÍ, JAK ŘEŠIT PRESBYOPII
Historicky jsme ještě nikdy neměli tolik možností, jak řešit presbyopii (vetchozrakost). Od pokročilých multifokálních brýlových skel, přes různé typy multifokálních kontaktních čoček, přes paletu umělých multifokálních (trifokálních, EDoF) nitroočních čoček či specializované laserové operace.
Jde jen o to vybrat takovou metodu a způsob korekce, která se nejlépe přizpůsobí Vašemu životnímu rytmu a potřebám.
Nicméně žádná z nich není elixírem mládí, který dokáže navrátit vidění jako ve 20 letech a s tím je třeba počítat. Stačí „jen“ vybrat to, co přinese největší svobodu a pohodlí s ohledem na Vaše potřeby, peněženku a zdraví našich očí. Zní to jednoduše, ale znáte to – čím více jídel v menu, tím méně víte, co chcete ????
PROČ SE ŘÍKÁ, ŽE PO 40. ROCE NENÍ LASEROVÁ OPERACE VHODNÁ?
To, že by si krátkozrací měli svou vadu nechat, protože se to nějak “vyrovná” a jinak by vyměnili brýle na dálku za brýle na blízko, jsme natočili tento video článek ze série Fakta a mýty o laserových operacích, který vysvětluje, jak je tomu doopravdy.
Hlavním kritériem při rozhodování, jestli budete nebo nebudete vhodným kandidátem na laserovou operaci, by neměl být primárně věk. Nejdůležitější je zdraví Vaší rohovky (na které zákrok probíhá), čirost nitrooční čočky, počet dioptrií na dálku i na blízko a především Váš životní styl, přání a nároky na vidění.
Je lepší vyměnit čočku aby se zabránilo šedému zákalu?
Někteří odborníci zastávají názor, že když už přirozená čočka v oku ztrácí svou zásadní funkci, kterou je schopnost akomodace (plynulé zaostřování na střední vzdálenost a blízko jako zoom foťáku), proč ji nevyměnit za umělou, multifokální. Na druhou stranu v řadě západoevropských zemí a USA panuje mezi odborníky názor, že pokud má někdo brýle jen na blízko, na dálku vidí naopak dobře a nemá počínající šedý zákal, není to důvodem pro odstranění přirozené nitrooční čočky. Zvláště ve věku, kdy má ještě nějakou zaostřovací schopnost, i když sníženou.
Samozřejmě, že čočka v 50 letech nemá takovou čirost jako čočka třicátníka, ale to ještě neznamená, že je tam počínající zákal, který je třeba řešit, aby se náhodou nerozvinul. Existují studie z pracovišť, které provádějí laserové operace očí, že pouze u 30 % lidí, kteří někdy v průběhu života podstoupili laserovou korekci, se vyvinul šedý zákal vyžadující operaci. Nicméně pokud jsou skutečně na čočce viditelné změny, který takový stav jasně signalizují (což může být zvláště u lidí s vyšším stupněm krátkozrakosti i v nižším věku), tak to jistě je důvodem, proč spíše zvolit rovnou výměnu čočky za umělou a laserová operace je kontraindikována.
Důvodem proč většina klinik u nás nabízí nad 45 let implantaci multifokální nitrooční čočky může být i fakt, že vlastnosti těchto čoček se neustále zlepšují. Čím dále lépe „napodobují“ čočku přirozenou a mají čím dál méně vedlejších efektů, které mohou být pro určitý typ lidí obtížně přijatelné.
RIZIKA OPERACE OČÍ
Každý zákrok má svá pro a proti, nabízí různou míru rizika, nezávislosti na brýlích a nutnost kompromisu.
Rizika laserové operace očí nebo výměny nitrooční čočky jsou ale extrémně nízká, v řádech promilí až drobných jednotek procent a obvykle jsou velmi dobře řešitelná.
Ale přeci jen mezi povrchovou laserovou operací a nitrooční operací, při které se nahrazuje přirozená čočka novou, rozdíly jsou. Tím, že laser probíhá na povrchu oka, tak se jedná o méně invazivní zásah, rizika jsou málo závažná a dokonce menší než při nošení kontaktních čoček. Stejně tak přesnost takové operace je vyšší, protože umělé nitrooční čočky se v drtivé většině vyrábějí v krocích po 0,5 dioptriích.
Nitrooční operace může zvýšit riziko odchlípení stíníce v následujících 10 letech, protože se trochu změní „poměry“ v oku a kvalita sklivce, který oko vyplňuje, ale stále se jedná o riziko velmi nízké. Studie uvádí mezi 1% až 2%, s tím, že vyšší je riziko u mladších lidí a zvláště těch, kteří jsou silně krátkozrací. Mají totiž delší oko než je obvyklé, a tak může být sítnice v některých místech ztenčená.
Zdraví a stav očí, stejně jako životní styl hrají zásadní roli při rozhodování, jakou metodu zvolit. Pokud je zdravá rohovka a není důvod, proč by se měla hůř hojit a přirozená nitrooční čočka se nekalí, pak horní věková hranice pro vlastní laserový zákrok téměř neexistuje. Laserové operace se provádějí například i po operaci šedého zákalu, pokud je třeba vykorigovat zbytkovou dioptrickou vadu, a to ve věku i přes 70 a více let.
JAKÉ EXISTUJÍ METODY LASEROVÉ OPERACE PRESBYOPIE?
Pokud by na prvním místě měla být medicína založená na datech a maximální zájem o potřeby, přání a nároky klienta, měla by laserová korekce presbyopie být součástí metod, které poskytovatelé péče nabízejí.
V současné době existuje několik velmi dobrých možností pro lidi nad 40 let, u kterých se začala projevovat vetchozrakost.
- 1. Monovision – desítky let prověřený způsob, který je dobrou variantou pro všechny, kteří jsou primárně krátkozrací – tzn. vidí bez brýlí špatně na dálku, ale za to dobře na blízko. A toho právě monovision využívá. Na oku, které není vedoucí, se určitá míra krátkozrakosti ponechá a druhé se vykoriguje pro ostré vidění na dálku. Pokud není rozdíl mezi očima velký, mozek dokáže obrazy spojit a podle životního stylu pak můžete být na 70 % až 80 % činností zcela bez brýlí s minimem nežádoucích efektů.
- 2. „Vylepšené monovision” nebo také „blended vision“ (smíšené vidění) – způsob, který posouvá obyčejné monovision na jinou úroveň díky propracovanému laserovému systému. Ten upraví zakřivení rohovky takovým způsobem, který přirozeně zvětšuje hloubku ostrosti. Využívá k tomu pozitivního efektu tzv. sférické (otvorové) vady, se kterou pracují třeba i fotografické přístroje. To kombinuje s mírou dávkou monovision, čímž dochází ke kvalitnějšímu a ostřejšímu vidění na úplně všechny vzdálenosti – v autě, na počítač i na blízko. Díky tomu jsou lidé na více než 90 % činností úplně bez brýlí, navíc s velmi rychlou adaptační dobou a bez ztráty prostorového vidění, které může někdy provázet klasickou monovision metodu.
Tento typ zákroku je vhodný nejen pro krátkozraké, ale i u lidí, kteří mají nižší stupeň dalekozrakosti anebo mají třeba jen brýle na čtení a počítač. Touto technologií disponuje laserový systém MEL 90 od firmy Carl Zeiss, který ho nabízí pod originální značkou Presbyond Laser Blended Vision. Druhou platformou je laser Wavelight EX500 od společnosti Alcon, který má speciální nomogram pod názvem Q Custom. Samozřejmě, že kliniky si mohou názvy různě komerčně upravit, takže se můžete setkávat s různými prodejními názvy pro tutéž metodu. Presbyond je poměrně rozšířený například v Německu, Velké Británii nebo Polsku.
- 3. Multifokální laserové profily – mění zakřivení rohovky tak, že centrální část je zakřivená jinak než periferní. Můžete si to představit jako určité kruhy, prstence, které zaostřují paprsek světla do různých ohnisek najednou. Podobně jako multifokální nitrooční čočky. Nicméně data ukazují, že z hlediska účinnosti, kvality vidění a negativních vedlejších fenoménů se nevyrovná systémům postavených na principu „blended vision“ nebo nejlepším multifokální nitroočním čočkám. Pro úplnost uvedu i jejich originální názvy: PresbyMAX od výrobce laserů Schwind, AMO Visx Presbyopia a Supracor od firmy Technolas.
VÍCE METOD ZNAMENÁ VÍCE ČASU A ZÁJMU O VÁS
A ne pro všechny to je atraktivní kombinace, protože jak známo, čas jsou peníze…
Nabízet široké spektrum různých metod samozřejmě klade vysoké nároky na potřebnou znalost a kvalifikaci lékařů, kteří operace indikují a především na jejich čas. Čím více metod, tím lépe je nutné možného kandidáta na operaci poznat, aby bylo možné pro něj vybrat tu nejvhodnější. A to nejen pro danou oční vadu a celkový stav očí, ale i životní styl, kterému by se zvolená metoda měla co nejvíce přizpůsobit. Ne naopak, že se Vy budete přizpůsobovat limitům, které jsou s každým způsobem řešení vetchozrakosti spojené. Ať už je to střídání brýlí, periferní zkreslení multifokálních skel, potřeba slabých brýlí na hodně drobný text nebo kruhy okolo zdrojů světla při nočním osvětlení u některých typů multifokálních nitroočních čoček.
Každé řešení nabízí jiné benefity, míru kompromisu a pokud budete přemýšlet o operaci, je třeba, aby ten kompromis byl takový, který je lepší než ten, který děláte doposud.
Reference:
Laser in situ keratomileusis versus long-term contact lens wear: Decision analysis. Journal of Cataract & Refractive SurgeryJournal of Cataract and Refractive Surgery. 35:p 1860–1867, November 2009
Pseudophakic retinal detachment after phacoemulsification cataract surgery: Ten-year retrospective review“. Journal of Cataract & Refractive Surgery. 32:p 442–445, March 2006.
