KERATOKONUS od A do Z. ČÁST I. příčiny, příznaky, rizikové faktory a správná diagnostika

Keratokonus je zrak ohrožující onemocnění oka, které můžeme ovlivnit více, než se myslelo. Postihuje rohovku – naše „okno“ do oka, kterým se díváme ven. Pokud patříte k těm, kteří několikrát denně zažívají ten slastný a úlevný pocit, když si vydatně a s gustem promnou oči, měli byste zpozornět. Jak se projevuje, existuje účinná léčba i prevence?

Obsah článku:

• Co je keratokonus a jak ovlivňuje rohovku a zrak
• Příčiny a rizikové faktory
• Alergie, ekzémy, genetika a mechanické podněty jako rizikové faktory
• Příznaky keratokonu
• Specifika astigmatismu spojeného s keratokonem
• Diagnostika keratokonu
• Přístroje a metody pro správnou diagnostiku

CO JE KERATOKONUS?

Historie tohoto onemocnění se váže k pojednání Dr. Johna Nottinghama z roku 1854, o „kuželovité“ rohovce. Kerato – konus (řecky keratos = rohovka, kónus = kužel) je tedy kuželovité vyklenutí a rohovky, která má jinak přirozeně kulovitý (sférický) tvar.

Můžete se také setkat s označením ektázie rohovky, neboť obecný pojem ektázie nebo ektatické onemocnění se používá pro onemocnění způsobující rozšíření, roztažení stěny dutých orgánů, v tomto případě stěny rohovky.

Rohovku s keratokonem si můžete představit jako polovinu nafouknutého balónku, ze kterého se tlačí zevnitř ven kužel nebo pěst. Deformuje tak tvar a natahuje stěnu k prasknutí.

Toto vyklenování a „natahování“ rohovky probíhá postupně, obvykle v řádu let. Nicméně čím dříve se vyskytne, tím může být průběh rychlejší, což platí zvláště u starších dětí a mladistvých. Pak se rohovka dokáže strmě a nebezpečně vyklenout v řádů měsíců nebo jen několika málo let.

KOHO KERATOKONUS POSTIHUJE A JAKÉ JSOU PŘÍČINY?

Průměrný celosvětový výskyt keratokonu je 1,38 na 1 000 lidí, přičemž četnost se významně mezi národy a rasami liší. Pohybuje se podle posledních souhrnných studií od 0,3 až 4790 na 100 tisíc obyvatel, s nejvyšším výskytem u populace v jihovýchodní Asii a na blízkém východě.

ALERGIE, EKZÉM, GENETIKA A MNUTÍ OČÍ…..

Vyššímu riziku rozvoje onemocnění jsou vystaveni lidé s:

• alergiemi
• ekzémy a atopií
• astmatem
• Downovým syndromem
• keratokonem v rodině – genetický přenos se prokazuje až u 20 %.

Přestože přesná příčina není zcela známa, je prokázáno, že se na rozvoji podílejí kromě genetiky i biologické faktory, ke kterým patří zánětlivé, biochemické, metabolické, oxidativní či hormonální změny. Vždy se hovořilo také o vlivu mechanickém v podobě, nadměrného mnutí očí. 

Za přispění moderní medicíny stále lépe víme, co přesně se děje ve tkáni rohovky postižené keratokonem. Ale stále to nedává odpověď na to, proč k takovým změnám dochází.  Současně je známo, že tytéž změny mohou být vyvolány opakovaným a chronickým biomechanickým drážděním s mikro traumatizací rohovky.

Proto poslední desetiletí začíná převládat názor, že mnutí očí hraje podstatně významnější roli, než která jí byla původně přisuzována.

Někteří odborníci dokonce tvrdí, že tato opakovaná traumatizace je oním prvním spouštěcím faktorem, který následně spustí kaskádu všech těch patologických změn, které pak vidíme.

PŘÍZNAKY KERATOKONU

Keratokonus se obvykle projevuje během druhé dekády života a progreduje (vyvíjí se) do třetí nebo čtvrté dekády, kdy se obvykle jeho progrese zastavuje. Pokud se objeví u dětí nebo mladistvých, často postupuje mnohem rychleji než u dospělých.

Příznaky zpočátku mohou být zcela nevinné a připomínat klasický rozvoj dioptrické oční vady s krátkozrakostí a astigmatismem. Detailně jsme se astigmatismu, který je zcela přirozenou oční vadou a nemá s keratokonem nic společného, věnovali v článku ASTIGMATISMUS – PRAVDA A MÝTY.

Astigmatismus, se ale u keratokonu chová úplně jinak, což je nejvarovnějším signálem, který by neměli oční lékaři, optometristé a optici rozhodně podcenit.

A to především proto, že v počátečních fázích není na mikroskopickém vyšetření oka nic vidět a klasické přístroje ve většině očních ambulancí nebo optik neukazují nic podezřelého. A v počátečních fázích onemocnění, kdy rohovka není ještě tak vyklenutá, ztenčená a vykazuje ještě nějakou pravidelnost, je obvykle možné brýlemi nebo čočkami dosáhnout téměř normálního vidění.

Pokud by se podařilo keratokonus v této fázi odhalit, tak vzhledem k tomu, že ho dnes moderní medicína umí zastavit, nemuselo by dojít k závažnému postižení zraku, které je pak obtížné řešitelné brýlemi nebo kontaktními čočkami.

Astigmatismus nebo keratokonus?

Klasická krátkozrakost se obvykle s růstem těla okolo 20. roku zpomaluje nebo zastavuje. Pokud máte astigmatismus, tak jeho hodnoty (cylindrické dioptrie a osa) jsou stabilní prakticky od raného mládí, kdy rohovka dokončí svůj růst. Často o menším stupni astigmatismu (0,5 – 0,75 cylindrické dioptrie) nemusíte ani vědět, dokud Vám ho nějaký šikovný optometrista nezměří.

Ale toto jsou varovné signály, že něco není v pořádku:

• velikost změřené dioptrické vady často mění
• rostou hodnoty astigmatismu, mění se jeho osa a velikost
• i přes kvalitní změření není přes brýle vidět jako dříve
• začnou se přidávat potíže se zhoršenou kvalitou obrazu – zdvojování, duchy, paobrazy, tříštění světla, horší vidění za šera a v noci

Pokud se k těmto příznakům přidá věk mezi 20.  až 40. rokem života, je třeba jednat.

Výjimkou ovšem nejsou ani děti starší 10 let, kde může být průběh významně rychlejší. Naopak ve starším věku mohou být tyto příznaky známkou jiného onemocnění oka, nejčastěji šedého zákalu.

Lidé s keratokonem popisují ještě jednu zvláštnost, a to (obvykle náhodným zjištěním) že když si na různých místech stlačí oko, tak se jim obraz zaostří.

V pozdějších fázích onemocnění, kdy se rohovka již významněji vyklenula a tím pádem i ztenčila, není možné vadu dobře korigovat a snižuje se dosažitelná zraková ostrost.

JAK SPRÁVNĚ DIAGNOSTIKOVAT KERATOKONUS

Ideální ovšem je, pokud se do rozvinuté fáze onemocnění pacienti vůbec nedostanou a keratokonus se odhalí speciálními přístroji na počátku.

Aberometr pak případně potvrdí vysoký podíl dalších aberací (vad a abnormalit), kterými trpí zdeformovaná rohovka. Pokud není k dispozici tomograf (nejčastěji přístroj Pentacam), tak topografie je základ, bez které časné známky keratokonu téměř nelze odhalit. Na těchto přístrojích se také pak sleduje rozvoj, respektive stabilita onemocnění po ošetření rohovky zákrokem, který keratokonus zastavuje.

Takovým specializovaným vybavením disponují všechny soukromé kliniky, které se zabývají laserovou refrakční chirurgií k odstranění dioptrických vad nebo moderně vybavená oční oddělení v nemocnicích.

Jakékoliv podezření na keratokonus je důvodem k odeslání na takové pracoviště.

Teď víte, co je to keratokonus, kdo je jím nejvíce ohrožen a jak je možné ho včas zachytit. Ve druhém díle článku o keratokonu od A do Z se budeme detailně věnovat všem možnostem léčby a otázce prevence, která se zdá být v našich rukách více, než se předpokládalo. Mimo jiné se dozvíte, jak se bezpečně podrbat v oku 🫣